Mýtus úsporné jízdy: Proč se nevyplatí lepit na kamion
Marek Tomíšek
|
Mezi řidiči stále přežívá představa, že jízda těsně za kamionem výrazně snižuje spotřebu paliva. Z fyzikálního hlediska na tom část pravdy je. Jenže v reálném provozu vstupuje do hry mnohem více faktorů jako jsou bezpečnost, práce s terénem, otáčky motoru nebo předvídání situace. A právě proto se taková jízda ve výsledku často vůbec nevyplatí. Často se setkávám s názorem, zejména na sociálních sítích, že úsporná jízda znamená jet ve „větrném pytli“ za kamionem. Jak to ale je ve skutečnosti? Některé zásady efektivní jízdy se liší podle druhu pohonu, ale ta následující platí univerzálně, ať máte jakýkoliv druh pohonu pod kapotou. Účastníky svých kurzů učím dodržovat „úspornou vzdálenost“ a mluvím o tom i ve svém komplexním kurzu Spotřeba pod kontrolou. Jak je to tedy s tím, když někdo jede za kamionem, autobusem nebo dodávkou, aby měl nižší odpor vzduchu?Vyplatí se to z hlediska spotřeby? To přece není bezpečná vzdálenost, ale teoreticky to je úspornější. Když jsme v roce 2014 jeli z Prahy na Nordkapp (nejsevernější bod Evropy) s cílem dojet tam na pouhé dvě nádrže nafty (tehdy jsem jezdil úsporně hlavně s naftovými vozy), první nádrž kvalitní nafty (v Praze jsme natankovali prémiovou naftu) nám stačila na ujetí 1 804 kilometrů. Říkali jsme si, že Nordkapp na 2 nádrže „máme v kapse“, protože nám na druhou nádrž zbývá už „pouze“ okolo 1 750 km. |
Rychle jsme ale zjistili, že to tak jednoduché nebude. Jelikož šlo o rekord, neřešili jsme, že nádrž prémiové nafty bude stát o pár desítek korun více a v Praze natankovali tu nejlepší, která tehdy byla na trhu. Ve Švédsku ale prémiovou naftu neprodávají, protože tam nejezdí tolik osobních aut s dieselovým motorem, jako u nás. Že ta základní nafta příliš kvalitní nebyla nám došlo rychle.
Spotřeba byla o poznání vyšší a bylo nám jasné, že s takovou spotřebou na Nordkapp bez tankování nedojedeme. Začali jsem tedy řešit co s tím a napadlo nás alespoň zkusit jet za kamionem. Šlo o rekord v dojezdu, rychlost jízdy jsme neřešili, a říkali jsme si, že při té rovné jízdě po dálnici se to přece dá, když budeme dostatečně ve střehu, abychom stihli zareagovat, kdyby kamion začal prudce brzdit.
Když jsme jeli po rovině, šlo to. Jenže dokonale rovná dálnice není ani v pobřežní části Švédska mezi Stockholmem a Haparandou. Nejde o zatáčky, ty jsou opravdu mírné a nevadí. Ale jde o kopce, nebo spíše kopečky. Jeli jsme vozem Škoda Octavia 1,6 TDI GreenLine, která měla po rovině na 6. rychlostní stupeň ideální otáčky při 90 km/h a takovou rychlostí jel i kamion. Jenže stačil mírný kopec a vše bylo jinak.
Kamion zpomalil o pár km/h, zatížení našeho motoru bylo vyšší kvůli zdolávání kopce a v tu chvíli jsme se dostali pod ideální otáčky.
Abychom motor nedusili, museli jsme podřadit na pětku. V tu chvíli by bývalo bylo lepší zůstat na stejné rychlosti, nebo před stoupáním o pár km/h naopak zrychlit, aby nám pomohla i setrvačnost a hlavně, abychom mohli celou dobu jet na šestku a zároveň s motorem v ideálních otáčkách.
Podobné to bylo při klesání, byť jen mírném. V tu chvíli by se vyplatilo nechat auto plachtit na neutrál, ale to už by bylo příliš nebezpečné blízko za kamionem. A pokud by bylo klesání trochu prudší, dalo by se (bez kamionu před sebou) jet i rychleji, protože by se auto na neutrál více rozjelo. Jeli bychom tedy nejen úsporněji, ale i rychleji. Takže jsme od tohoto pokusu rychle upustili a pokračovali svým tempem a s dostatečným odstupem od vozidel před námi.
Ano, kamion jede pomalu a je to extrém, ale spousta řidičů se snaží takto šetřit i za autobusem, který jede o něco rychleji, nebo za dodávkou, které zpravidla nemají omezovač vůbec. Princip je ale stejný.
Nejenže je to na úkor bezpečnosti, ale i z hlediska úspornosti je to kontraproduktivní. Kromě již zmíněného to takřka znemožňuje správně předvídat terén před sebou a reagovat na něj, protože výhled vpřed je dosti omezený.
Můj závěr tedy je, že ideální je dodržovat bezpečnou vzdálenost, jet si svým tempem a dopředu reagovat na situaci i terén přede mnou.
Mým posláním je pomoci vám ušetřit co nejvíce za palivo i servis auta tím, že vám předám svoje zkušenosti, které jsem za 20 let práce s úspornou jízdou nasbíral. Snažím se své kurzy rozvíjet tak, aby vám co nejvíce pomohly snížit spotřebu, emise i výdaje za auta. Pokud máte nějaké dotazy k úsporné jízdě, můžete využít skupinu Jezdíme úsporně a ekologicky, kde vám rád na vaše dotazy odpovím.
Přeji vám spoustu úsporných a hlavně bezpečných kilometrů.
S úctou Marek Tomíšek
Lektor a autor kurzu Spotřeba pod kontrolou
Jak snížit spotřebu vozu o 20 - 30%?
Existuje jednoduchý důvod, proč jen někteří řidiči mají dlouhodobě výrazně nižší spotřebu než ostatní.
Není to o typu auta,
velikosti motoru
ani o tom, jestli jezdí pomalu.
Je to o způsobu, jakým auto ovládají.
V tomto online kurzu vám rekordman úsporné jízdy Marek Tomíšek ukáže systém řízení, díky kterému můžete snížit spotřebu svého auta o desítky procent a současně jezdit plynuleji, bezpečněji a s menším opotřebením vozu..
