Jak snížit spotřebu auta: 7 chyb, kvůli kterým zbytečně přeplácíte za palivo

Ceny paliva sice kolísají, ale jedna věc zůstává stejná: většina řidičů zbytečně spotřebuje víc paliva, než musí. A často za to nemůže motor ani stáří auta. Rozdíl dělá hlavně styl jízdy.

To je vlastně dobrá zpráva, protože spotřebu můžete správným stylem jízdy snížit o 15–20 % i bez toho, abyste jezdili pomaleji. Efektivní jízdě a předáváním zkušeností dalším řidičům se věnuji již mnoho let a zde je 7 nejčastějších chyb, které zbytečně zvyšují spotřebu auta. A zároveň i to, jak se jim vyhnout.

1. Nevhodná technika rozjezdů

Největší spotřebu má motor při akceleraci, ale zároveň se správnou technikou rozjezdu, vzhledem ke druhu auta, dá hodně ušetřit a dostat motor do pásma vyšší efektivity. Jedna věc je zbytečný prokluz spojky, resp. Větší rozdíl otáček, které jsem řešil v minikurzu zdarma, který se jmenuje 5 přehlížených přešlapů, kterými si zbytečně navyšujete spotřebu i výdaje za auto.

Druhá věc pak je, že spousta lidí se řídí nějakými „univerzálními“ radami na úspornou jízdu, které ale fungují jen na určitý druh pohonu. Například při rozjezdech plynový pedál jen „lechtají“, což funguje nejlépe u turbodieselu, ale ani tam ne stoprocentně. Zkrátka, není potřeba se bát šlápnout na plyn, když to děláte správně.

Co dělat místo toho?

Rozjíždějte se svižně, ale plynule. Nebojte se na plyn šlápnout, ale dělejte to plynule a hlavně si u toho hlídejte otáčky, abyste motor nepodtáčeli ani nepřetáčeli. Zkrátka, držte motor v ideálních otáčkách. 

Obecně, atmosférické motory fungují nejefektivněji při více sešlápnutém plynovém pedálu, ale samozřejmě za předpokladu, že motor držíte v pásmu optimálních otáček. A vyplatí se to samozřejmě jen tehdy, když následuje delší jízda ustálenou rychlostí, ne když budete za pár desítek metrů zastavovat na další křižovatce.

2. Pozdní řazení a zbytečně vysoké otáčky

Mnoho řidičů drží motor ve vysokých otáčkách déle, než je potřeba. Abyste tomu rozuměli správně, rozhodně nenabádám k podtáčení motoru. V příliš nízkých otáčkách motor také nefunguje efektivně a navíc se zvyšuje jeho opotřebení. To se ale zvyšuje i příliš vysokými otáčkami, se kterými roste i hlučnost motoru.

Zapomeňte na obecná pravidla

Když se řeší otáčky, je spousta rad, které obsahují konkrétní rozmezí, například řadit u benzínového motoru běžně kolem 2 000–2 500 ot./min a podobně. Stejně tak pro diesel, kde se většinou doporučené rozmezí pohybuje níže. Faktem ale je, že každý motor má konstrukčně dané jiné rozmezí otáček a to navíc platí jen za ideálních podmínek, tedy když jedete po rovině. S naloženým autem a do kopce musí být otáčky výrazně vyšší.

Co s tím? Vnímejte motor

Z výše uvedeného asi chápete, že konkrétní rozpětí otáček vám doporučovat nebudu. V kurzu Spotřeba pod kontrolou ale učím vnímat motor. Ten totiž dává vědět zvukem, vibracemi i reakcí na sešlápnutí plynu, jestli jede ve správných otáčkách, nebo jestli se dusí, či je naopak přetočený. A když se to naučíte správně, nebudete nad tím ani muset přemýšlet a budete to dělat podvědomě.

3. Zbytečné brzdění

Každé brzdění znamená, že jste energii, kterou jste nejdřív vyrobili spalováním paliva, zahodili v brzdách. A ještě ji použili k tomu, abyste museli dřív koupit nové brzdové destičky či kotouče. Brzdy samozřejmě jsou potřeba, ale dobrý řidič je používá co nejméně.

Typický příklad je, že někdo rychle dojede ke koloně a prudce zabrzdí. Následně pak musí znovu akcelerovat. Tohle výrazně zvyšuje spotřebu i opotřebení brzd. Často to brzdění ale potřeba není, nebo ne tak prudké.

Jak jezdit úsporněji?

Stovky účastníků mých kurzů umí předvídat situaci a reagují s předstihem. Je spousta situací, kde lze předvídat a včas reagovat tak, že nejenže nemusíte prudce brzdit, ale zároveň si ušetříte rozjezd z nuly, který je nejméně efektivní částí akcelerace. Nejlépe se předvídají semafory, zejména tam kde to dobře znáte, ale s předstihem se dá reagovat i na kolony nebo zpomalující auta před vámi, když se díváte dál, než na auto před vámi. A opět, s trochou cviku to začnete dělat podvědomě.

4. Příliš vysoká rychlost na dálnici

Odpor vzduchu roste s rychlostí kvadraticky, což znamená, že rozdíl mezi 130 km/h a 150 km/h je velký a zároveň rostou i otáčky motoru, protože v těchto rychlostech už jedete vždy na nejvyšší převodový stupeň. Sice je díky vyššímu zatížení motor v pásmu lepší efektivity, ale přesto to může dělat klidně o 2–3 litry vyšší spotřebu na 100 km. A často přitom ušetříte jen pár minut. Právě dálnice je místo, kde lze bezbolestně ušetřit nejvíc peněz. A pokud máte dostatečnou časovou rezervu, můžete naopak výrazně ušetřit zpomalením například na 110 km/h.

5. Podhuštěné pneumatiky

Jedna z nejvíce podceňovaných věcí je tlak v pneumatikách. Ten se mění se změnami vnější teploty (pokud nemáte pneumatiky nafoukané dusíkem), takže zejména na podzim klesne. Nízký tlak v pneumatikách zvyšuje valivý odpor, což vede ke zvýšení spotřeby. Zároveň ale zhoršuje stabilitu auta a zrychluje opotřebení pneumatik.

Kontrola tlaku zabere 2 minuty a může ušetřit překvapivě hodně paliva i prodloužit životnost pneumatik. Přehuštěné pneumatiky by sice spotřebu snížily, ale mají jiné negativní vlivy (včetně bezpečnosti), takže ani to nedoporučuji. O tom jsem psal v jiném článku.

Ideální je kontrolovat tlak alespoň jednou měsíčně a vždy před delší cestou.

6. Zbytečná zátěž a střešní box

Každý kilogram navíc znamená vyšší spotřebu, proto je dobré mít v autě jen to, co oprevdu potřebujete vézt. Ještě horší je ale střešní box, nosič kol, nebo příčníky ponechané na autě celý rok. Kromě hmotnosti navíc totiž ve vyšších rychlostech výrazně zvyšují odpor vzduchu. Pokud je právě nepoužíváte, sundejte je.

7. Špatné využívání setrvačnosti

Auto umí jet překvapivě dlouho téměř bez paliva, pokud správně pracujete se setrvačností. Typickou chybou je, že řidič drží plyn až do poslední chvíle a pak prudce zabrzdí.

Úspornější styl souvisí s bodem 3, protože když správně předvídáte, můžete pustit plyn dříve a nechat auto „dojet“. Zároveň můžete využít i klesání, abyste ušetřili palivo. Moderní auta při puštěném plynu často úplně vypnou vstřikování paliva.

Největší rozdíl nedělá auto. Ale způsob jízdy.

Mnoho řidičů hledá různé způsoby, jak snížit spotřebu. Jsou to aditiva, prémiová paliva, drahé úpravy nebo nové auto s úspornějším pohonem. Sice to jsou cesty ke snížení spotřeby, ale případě aditiv a prémiových paliv nemalá část úspory padne na aditiva nebo příplatek za prémiová paliva.

Přitom největší rozdíl často udělá změna několika návyků za volantem. A nejzajímavější na tom je, že efektivní jízda neznamená pomalou jízdu. Ve většině případů jde hlavně o předvídání situace a z toho vyplývající plynulost, správnou práci s pohybovou energií vozu a hlavně pochopení konkrétního motoru.

Kolik můžete reálně ušetřit?

Pokud ročně najedete 20 000 km a snížíte spotřebu jen o 1,5 l / 100 km, může to znamenat úsporu přes 15 tisíc korun ročně. Bez výměny auta, bez omezení pohodlí a často i s příjemnější jízdou. Mnozí, kteří se o úsporu paliva snažili nesprávným způsobem, dokonce zjistí, že jezdí nejen úsporněji, ale zároveň rychleji než dříve.

Závěr

Pokud chcete snížit spotřebu auta, nezačínejte hledáním „zázračných“ přípravků nebo drahých úprav. Největší rezervy bývají v rozjezdech, brzdění, práci s plynem, rychlosti v některých situacích a v celkové plynulosti jízdy.

Právě tyto detaily rozhodují o tom, jestli budete zbytečně přeplácet za palivo, nebo jezdit výrazně úsporněji každý den.